Jak mít rizika ve firmě pod kontrolou?

Podnikání je bezpochyby jeden z rizikovějších způsobů vydělávání peněz. Úspěšní podnikatelé přitom umí velmi dobře, intuitivně anebo vědomě, řídit svá rizika. A tak na trhu dlouhodobě přežijí. Jak být mezi nimi?

Rizika v podnikání vždy jsou a budou. Jde o cokoliv, co se v podnikání nemusí povést. Základem úspěchu je vědět, jak:

  1. rizika identifikovat,
  2. vyhodnotit, kterým má smysl se jim věnovat a kterým ne,
  3. vyhnout se jim či je alespoň snížit,
  4. minimalizovat následky v případě, že hrozby skutečně nastanou.

Zkrátka rizika vědomě řídit, stejně jako finance nebo lidi...

My žádná rizika ve firmě nemáme...

Opravdu? Rizik je mnoho, lze je členit do následujících okruhů:

  • Ekonomická a finanční rizika – rizika měnová, riziko špatné investice, riziko insolvence, riziko ztráty hodnoty aktiv, rizika daňová, rizika úvěrová.….
  • Tržní ŕesp. obchodní rizika – sem patří celá škála rizik vyplívající z chování trhu, konkurence, zákazníků….
  • Rizika z řízení - firmy, projektů – sem patří rizika nezvládnutí řízení projektu, výroby, obchodu, celé firmy atd., např. z důvodu chybného odhadnutí nákladů, nedostatku zdrojů apod.
  • Technická rizika – opět celá škála rizik, plynoucí z technologií, ať už nově zaváděných, anebo i stávajících
  • Sociální rizika – všechno, co je spojeno s chováním a jednáním lidí, tedy managementu, zaměstnanců, změny jejich preferencí a hodnot.
  • Provozní rizika - rizika plynoucí z výpadku výroby, provozu, dodávek, stávky apod.
  • Bezpečnostní rizika – v poslední době čím dál více aktuální - krádeže, zneužití či znehodnocení dat, ale i narušení objektů, poškození zdraví osob atd.
  • Právní rizika – rizika ze špatně uzavřených smluv, napadení antimonopolním řadem, změny legislativy s negativním dopadem na chod firmy atd. 
  • A další…
Více od nás k jednotlivým rizikům:

Jak rizika "řídit"?

Znamená to mít ujasněno následující otázky.

  1. Co chceme chránit? - Jaká aktiva ve firmě jsou a chceme je chránit - hmotný či nehmotný majetek, pohledávky, peníze, know-how, data zákazníků….. - a jaká je jejich hodnota ve finančním vyjádření. Je dobré si také určit, které aktiva jsou kritická a která ne a na ty kritická se soustředit více.
  2. Jaké jsou hrozby - Co aktivům hrozí - nezaplacení, pohledávek, pohyb kursu, krádež ze strany zaměstnance, nedodání ze strany dodavatele, najmutí nového manažera…..Zde ale pozor - ne vše, co našim aktivům hrozí, ještě představuje riziko – pokud např. máme data zcela oddělená od okolního světa, hrozba krádeže dat existuje, ale riziko, že se tak stane hackerským útokem zvenčí, neexistuje.  Existuje pouze riziko krádeže dat někým zevnitř. Je opravdu dobré si na všechny hrozby vzpomenout a zaznamenat si je.
  3. Jaké máme slabiny - Kde jsou naše slabiny v našem celkovém fungování, že může dojít k naplnění hrozby. Ta může plynout z charakteru aktiva, které chceme uchovat či chránit tj. např. zásoby mohou projít datem spotřeby, auto mi můžou ukrást, zaměstnanec může odejít či onemocnět a nemáme náhradu.. Anebo je slabina na úrovni zabezpečení, která může vyústit v hrozbu pro naše aktiva, např. slabiny v zabezpečení interní sítě = možnost zcizení dat, slabiny v zabezpečení objektu = možnost vykradení, špatně fungující proces výběru zaměstnanců = rozeštvání a následný rozpad celého týmu, špatně nastavené politiky zastupitelnosti = s úmrtím jediného majitele a současně jednatele končí celá firma atd.
  4. Kterým rizikům se věnovat - Jaká je míra rizika tj. pravděpodobnost, že hrozba nastane a dojde k ohrožení našich aktiv, naruší chod firmy atd. Více informací o tom, jak na to naleznete dále.
  5. Jak rizika snížíme - Nakonec si musíme říct, co s tím vším výše uvedeným uděláme, abychom snížili či odstranili naše slabiny a ochránili naše aktiva před danou hrozbou – standardizujeme proces výběru zaměstnance včetně vstupních testů? Pojistíme se? Investujeme do zabezpečení dat? Zavedeme taková opatření, aby nám zaměstnanci nekradli? Zlepšíme motivaci zaměstnancl či kulturu ve firmě, abychom snížili fluktuaci a zamezili odchodu klíčových zaměstnanců?  A nejlépe kombinovat metody tak, abychom míru rizika snížili na přijatelnou úroveň synergickými efekty jednotlivých opatření. Při zavádění opatření je však klíčové vědět náklady versus přínosy. Nemá cenu investovat 100 tis. do zabezpečení pokladní hotovosti v příruční pokladničce sekretářky, kde má max. 1000 Kč. Pokud ale zjistím, že mi zaměstnanci či zákazníci ročně ukradnou ve skladu zboží za 300 tis kč, vyplatí se mi investovat do opatření omezující míru krádeží i v této výši – za rok mám investici zpátky. 

Jakým rizikům se věnovat?

Zdroje nejsou nekonečné. A tak je třeba vybírat, kterým rizikům má smysl věnovat pozornost. Metod, jak to udělat, je více. Jeden z možných přístupů je následující.

  1. Spočítejte si anebo oceňte, sami nebo s něčí pomocí, hodnotu vašich aktiv, které chcete chránit. Zaměřte se zejména na ty kritické, které nutně potřebujete pro svoje podnikání. Abychom správně určili jejich hodnotu, je dobré si realisticky a objektivně odpovědět na následující otázky:
    • Jak se dané aktivum podílí na výnosech, anebo ještě lépe kolik zisku dané aktuvum generuje za určité období, např. rok?
    • Pokud o aktivum přijdu (je ukradeno, zničeno, znehodnoceno, poškozeno anebo odejde (zaměstnanci), kolik by stálo znovupořízení aktiva a jeho uvedení do provozu?
    • Jaké dodatečné náklady musím vynaložit, pokud by došlo k naplnění hrozby, tzn. utrpěli bychom škodu (např. náklady na právní urovnání sporu, pokuta finančnímu úřadu…..)
  2. Stanovme si výši pravděpodobnosti výskytu hrozby. Tohle je velmi složité a je na to několik přístupů. Jedna je z četnosti výskytu - pokud se hrozba může vyskytnout 1x z arok a častěji, je její hodnota 1. Pokud např. jednou za deset let, je její hodnota 0,1. Lze počítat i na základě historických zkušeností (to ale nezaručuje, že v budoucnu tomu bude stejně – např. pravděpodobnost selhání pohledávek (neuhrazení) lze vyčíst z historie neuhrazených pohledávek – pokud mi během minulého roku ze 10 mil. výnosů  nezaplatili zákazníci 100 tis. kč, je míra selhání a tedy pravděpodobnost neuhrazení pohledávek 1% z celkových výnosů. Obdobně můžu postupovat v případě fluktuace zaměstnanců (kolik zaměstnanců z celkového počtu odešlo za daný časový úsek). Určit však pravděpodobnost právních rizik ze smluv, změny legislativy, něco, co teprve nastat může a není žádná minulá zkušenost, již tak jednoduše nejde. Musíme sami odhadnout, jaká je míra pravděpodobnosti, že daná hrozbě může dojít.
  3. Zamysleme se nad tím, jakou škodu může daná hrozba způsobit. Musíme si odpovědět na obdobné otázky, jaké jsme uváděli v bdě 1. výše u stanovení výše aktiv . Tato škoda se ale uvádí v procentech a představuje o kolik procent se mi sníží zisk, jaké jsou náklady na obnovení normální funkčnosti (např. uvedení do provozu)a tedy opět dopad do zisku.
  4. Nakonec si spočítáme míru rizika jednoduchým vynásobením všech tří výše uvedených hodnot, tzn. hodnotu daného aktiva, kterému hrozí nějaké riziko x pravděpodobnost, že dané riziko nastane x procento dopadu do zisku  v případě škody, která vznikne.

Příklady určení míry rizika


Riziko krádeže zboží ve skladě

  • Ve skladě mám zboží v průměrné hodnotě 10 mil. Kč. Zjistím, že zaměstnanci mi kradou zřejmě celkem pravidelně, protože je nikdo nehlídá, zboží za 100 tis. Kč ročně (zjištěno při inventuře po vyloučení chyb v dokladech a přirozených ztrát). Škoda,jaká mi vznikla, je tedy 100 tis. Kč. Zisk jsme měl 1 mil. Kč
  • Míru rizika si spočtu následovně: 
  • Hodnota aktiva: 10 mil. Kč
  • Pravděpodobnost výskytu hrozby krádeže – četnost výskytu hrozby je min 1x ročně, tedy četnost výskytu 1. pravděpodobnost pak je 1x100 tis. Kč/10 mil Kč = 0,01 (1%)
  • Výše škody (do budoucna potencionální) Pokud se nám nebude zvyšovat průměrná hodnota zásob a zůstaneme tedy na 10 mil. Kč, tak je procento výše potencionální škody 100 tis. Kč/10 mil = 0,01 (1%)
  • Míra rizika z titulu krádeže zásob je 10 mil. Kč x 0,01 x 0,01= 1000

Co toto číslo říká? Ve své podstatě, takto osamocené, nic. Ale určitě jsem neidentifikovali jen jedno aktivum ve firmě a jen jedno riziko u daného aktiva. Zůstaňme u zásob a začneme analyzovat další rizika spojené se zásobami. Hodnotu zásob uvažujme stále stejné, tzn. 10 mil. Kč. Jen začneme posuzovat další rizika.

Riziko expirace zboží

  • Riziko, že zboží zůstane na skladu po datu spotřebě a musíme jej tedy znehodnotit a zlikvidovat.
  • Průměrná výše hodnoty exspirovaného zboží: 100 tis. Kč
  • Výše nákladů na likvidaci exspirovaného zboží: 10 tis. Kč, celková výše vzniklé škody je tedy 110 tis. Kč
  • Četnost výskytu hrozby dle minulých zkušeností: 1x za 2 roky, tedy hodnota ½ =0,5, pravděpodobnost výskytu škody z důvodu exspirace je tedy: 0,5x 110 tis. kč/10 mil. Kč = 0,0055
  • Procentuální výše potencionální škody je 110 tis Kč/10 mil. Kč = 0,011
  • Míra rizika rovná se hodnota aktiv x četnost výskytu hrozby x procento výše škody
  • Míra rizika z titulu expirace zásob  = 10 mil. Kč x 0,0055 x 0,011 = 605

Riziko požáru skladu

  • Hodnota zboží 10 mil. Kč
  • Hodnota budovy skladu: 5 mil. Kč
  • Možná četnost výskytu 1x 20 let (neskladujeme hořlavé látky, pokud ano, potencionální četnost hrozby požáru  by se zvýšila.  Hodnota četnosti je tedy 1/20= 0,05
  • Výše předpokládané škody na zboží: 10 mil. Kč (shoří celý sklad) plus 2 mil. Kč na budově
  • Výše náklad na likvidaci shořelého zboží: 100 tis. Kč
  • Výše škody na zastavení provozu (ušlý zisk) 1 mil. Kč.
  • Celková výše škody je tedy celkem 13,1 mil. Kč
  • Výpočet: pravděpodobnost výskytu škody z důvodu požáru: 0,05x13,1/15= 0,043667
  • Procentuální výše potencionální škody je 13,1/15=0,873
  • Míra rizika z titulu požáru ve skladu = 15x0,43677x0,873 = 571 819,4

A nyní si seřadíme míry rizika dle jejich hodnot:

  1. Riziko požáru: 571 819
  2. Riziko krádeže zboží: 1000
  3. Riziko expirace zboží: 605

Jinými slovy, zcela jistě má smysl věnovat pozornost riziku požáru, pravděpodobně i krádeže a možná expirace.

 

 

Ošetření rizik

Vyhodnocení rizik je samozřejmě jen prvním krokem. Smysl dává teprve s jejich ošetřením. Což znamená, jak bylo řečeno na začátku:

 

  • prevence - riziku se vyhnout či snížit pravděpodobnost, že hrozba skutečně udeří,
  • minimalizace následků - být připraven na to, že hrozba udeří a minimalizovat škody.  

 

Příklady možných úvah následují.

Příklady ošetření rizik


Riziko požáru skladu

Je jasné, že nejvyšší míra rizika je díky obrovským škodám s fatálními následky pro firmu riziko z důvodu požáru. Je tedy prioritou toto riziko co možná nejlépe ošetřit. Řešením je pojistit si budovu a zásoby proti požáru. Dalšími možnými opatřeními jsou např. že hodnotu zásob a tím i riziko vzniku škody a výpadku zisku v případě totálního vyhoření skladu snížím např. rozdělením zásob do dvou fyzicky oddělených skladů (pak mi shoří jen polovina zásob ve výši 5 mil Kč a ne 10 mil. Kč), zavedu příslušná protipožární opatření (četnost výskytu požáru pak můžu mít např. 1x 30 let) atd. Pokud se pojistím, tak výše škody může být minimální (je krytá pojistným plněním jak na zásoby, tak si pojistím provozní riziko v případ výpadku výroby či prodeje) a výše možných škod a tím i míra rizika pro firmu dramaticky klesne. 

Pokud se pojistím, míra rizika sice dramaticky klesne, ale ne nulu (škody se spoluúčasti na pojištění, škody z důvodu najití a přesunutí jiného skladu, finanční ztráty z důvodu nákupu nových zásob, než mi pojišťovna vyplatí plnou hodnotu zásob a budovu. Zůstane tzv. zbytkové riziko. S tím buď budu žít, anebo budu investovat do dalších opatřeních. Opět zde nastupuje cena X výkon, abych zbytečně neinvestoval peníze do opatření, který takový efekt nepřinesou (a nezbyly mi peníze na jiné pokrytí rizik, kde míra rizika je mnohem vyšší).

Riziko krádeže zboží ve skladě

Druhým v pořadí je míra rizika krádeže zboží. Je na hranici 1000. Pokud si stanovím, že vše, co je nad hranicí míry rizika 1000 je pro mě důležité  a musím řešit, tak budu řešit. V tomto případě 100 tis. Kč je vzhledem k průměrné hodnotě skladu je poměrně hodně, budu řešit. Tzn. opět zde budu muset přijmout adekvátní opatření na snížení míry rizika – zakoupení kamerového systému na skladě, důslednější kontroly, motivace skladníku na hrazení vzniklých škod, lepší a sofistikovanější informační skladový systém, omezení pohybu nepovolaných osob (např. ze stran dodavatelů) ve skladě apod. Zde opět musí nastoupit selský rozum a kalkulace náklady x přínos. Nemá smysl investovat 1 mil Kč do opatření, když se mi ročně ztratí zboží za 100 tis. Kč – návratnost je pak zjednodušeně 10 let.

Riziko expirace zboží

Třetí v pořadí s nejnižší mírou rizika je riziko exspirace zboží. Hodnota 506 může být pod interně stanovenou kritickou mez, ale může být významná hodnota a má se cenu tím také zabývat. Ale už třeba nemusím investovat žádné peníze, přijmu jen organizační opaření. Například lepší pravidelnou kontrolou zásob a hlídáním skladových zásob díky zavedením nových procesů ve skladě či lepší evidenci datum exspirace ve skladovém systému se včasným upozorněním – to mě nemusí stát nic a riziko tím snížím

Takto si spočítám míru rizik u všech aktiv (budovy, informační systémy, data, zaměstnanci, pohledávky, peníze na pokladnách….) a všech hrozeb. Seřazením pořadí dle výše hodnoty rizika si určím priority a přijmu příslušná opatření ke snížení míry rizika na přijatelnou mez od těch nejvíce kritický po nejméně kritické. Co je přijatelná mez si musí každý určit sám, nemá cenu se zabývat všemi riziky s nízkou mírou rizika.

Tip - Bavte se o rizicích i s členy týmu


Pokud pracuji s riziky, je nesmírně důležité o rizicích a přijatých opatřeních proškolit zaměstnance, aby o nich věděli, uměli si alespoň intuitivně vyhodnotit výše možných škod a přijímat průběžně taková opatření, které povedou ke snížení míry rizika s současně bude odpovídat náklad x přínos. Vždy je mnohem jednoduší a levnější rizikům předcházet, než je následně v případě naplnění hrozby řešit.

Chcete poradit s tímto tématem?

Náš tým doporučuje: 

Výběr z tipů

Jak dobře pojistit firemní auta

  • Na co si dát pozor při sjednávání pojištění aut
  • Proč pojištění auktualizovat každý rok
  • Kdy a jak pojištění aut změnit
Číst více

Slovník pojmů k pojištění

  • Co znamená co v pojištění firem
  • Kde se o tom dozvědět více
Číst více

Kdy a jak změnit pojišťovnu

  • Proč změnit pojišťovnu
  • Kdy změnit pojišťovnu
  • Jak změnit pojišťovnu
Číst více